Jsem obrovsky ráda, že jako prvního hosta jsem si vybrala Janu Dibďákovou, poradkyni v oblasti atopického ekzému u dětí.
S Jankou jsme se seznámily tak, že jsme se jako rodina stali vlastně jejím klientem. Kontaktovala jsem jí na počátku roku 2020, kdy jsem u vlastní dcery Kláry řešila atopický ekzém.
V té době bylo Klárce půl roku. Asi jako většina rodičů dětí s atopickým ekzémem, jsem dlouho věřila, že situaci zvládneme sami jako rodina. Takže Klárčin stav byl nahoru dolu.
Po té co jsem si uvědomila, že je to jen začarovaný kruh, kontaktovala jsem Janku. Ta v té době měla beznadějný stop stav, ale i přesto se mnou visela asi hodinu a čvrt na telefonu a snažila se mě edukovat.
Po této hodině a čtvrt bych řekla, že jsem minimálně věděla jak zhruba sama začít, než se nás bude moci Janka plně ujmout.
Následující měsíce byly podobně nahoru dolu, protože se ekzém léčbě dlouho bránil. Byli jsme už ale o mnoho klidnější, protože jsme viděli výsledky na vlastní oči. A měli jsme Janku!
Ekzém pozvolna ustupoval, blednul, loupal se a ložiska se začala postupně ztrácet. Klárka byla o mnoho spokojenější, méně se škrábala, lépe spala. Tím jsme lépe spali i my všichni.
Ekzém se postupně u Klárky vytratil zcela. Dnes po něm není ani památky. Občas se ještě ozve, když Klárku trápí zuby. Ale díky Jance už víme, jak dostat ekzém zpátky pod kontrolu.
Ačkoliv jsem Jance napsala na její web ekzemudeti.cz dlouhou referenci a pak ji ještě několikrát osobně děkovala, ráda bych jí poděkovala i zde za veškerou její snahu a péči.
Velmi Ti Janko děkujeme. Jsem na sto procent přesvědčená, že bez Tvé profesionální i lidské opory bychom se s ekzémem mořili ještě do teď. DĚKUJEME!
Po celou dobu se Janka chovala velmi profesionálně, dokázala mi vysvětlit vše, co jsem potřebovala a já jí věřila, protože jsem věděla, že si sama prošla léčbou u svých dětí.
Proto když jsem začala poprvé uvažovat o tomto formátu tvorby, na Janku jsem si vzpomněla hned mezi prvními lidmi, které bych ráda pozvala.
Protože jak už jste se dočetli v popisu o mně nebo v záložce o podcastu, chci si zvát hosty, kteří opravdu hoří pro to, co dělají.
Janka naštěstí mé pozvání přijala a ikdyž od sebe žijeme doslova přes celou republiku, setkaly jsme se nakonec přímo v srdci Šumavy, kde nám bylo prima.
Samozřejmě nebýt našich báječných manželů, kteří celý den pečovali o děti, bychom se vůbec nemohly setkat, ani natáčet. I našim mužům patří obrovský dík! CHLAPI DĚKUJEME!
To jak jsem se k podcastům vlastně dostala, kdy a jak mě to začalo napadat a co všechno krok po kroku následovalo, je na další článek.
Nyní chci ale poděkovat Jance, že do prvního dílu se mnou šla. Myslím, že výsledek na to, že jsme v natáčení obě dvě nováčci, je docela dobrý. To posuďte sami. A snad až na nesmělý úvod nás obou myslím, že by Vás podcast mohl i bavit!
Teď už Vám přeji pěkné poslouchání/ koukání.
A mějte se krásně
Nikola Kotalová
